Házená. Sport, který pro mě v dětství nic neznamenal, ale pak mi jednou šťastnou náhodou změnil život. Ráda bych s vámi teď tedy sdílela, jak jsem se s házenou seznámila, co mi to přineslo, a jak vám jeden omyl může obrátit život vzhůru nohama.
Plavání jsem v tu dobu dělala osm let. Pomalu mě ale přestalo bavita hledala jsem nový koníček, kterému bych se mohla věnovat. Jedna věc byla jasná, chtěla jsem sportovat.
Nic z nabídky sportovních kroužků na Mělníku mě ale nezaujalo. Už jsem si myslela že to vzdám, když jsem zrovna spatřila na internetových stránkách nápis: “Házená”. V tu dobu jsem netušila o co jde. Myslela jsem si, že název “házená”je jiný název pro přehazovanou. Ta mi na hodinách tělesné výchovy šla. A tak jsem se s domněnkou, že půjdu hrát sport přehazované, bez dalšího otálení přihlásila na házenou. Ani mě nenapadlo si sport vyhledat, ale kdybych tak učinila a zjistila, o co doopravdy šlo, rázem bych se byla odhlásila.
Když přišel den prvního tréninku, připadala jsem si jako Alenka v říši divů. Vše bylo jiné, než jsem čekala, a vůbec jsem netušila, která bije. První týden jsem naříkala, že je to moc náročné, a prosila jsem maminku, aby mě odhlásila. Díky jejímu přemlouvání, abych házené dala ještě jednu šanci, ochotným trenérům a týmu super holek, jsem zůstala.A bylo to to nejlepší rozhodnutí v mém životě.
Teď už házenou dělám čtvrtým rokema opravdu mě naplňuje. Moje srdce plane vášní pro adrenalin ze hry, dynamický pohyb a strategické myšlení na hřišti. Krom zkušeností a fyzičky mi házená dala ale mnohem důležitější věc. Tým kamarádek, se kterými mám nespočet zážitků. Druhou rodinu, kterou bych za nica nikdy nevyměnila.Člověk vskutku nezažije pravé přátelství, dokud si nenajde tým holek, kde se všichni navzájem podporujía bez ohledů na své rozdíly stojí vždy při sobě.
Slovy bych nemohla vyjádřit, jaký neskutečný vděk cítím za tu jednu náhodu omylného přihlášení. I když občas je to náročnéa vzalo mi to hodně, tak mi to dalo dvakrát tolik. Život si bez házené neumím představit, naplňuje měa za mé spoluhráčky bych ruku do ohně dala. Všem ostatním bych tedy také přála, aby je potkala taková šťastná náhoda.
